Dokument v přípravě
Rezidence
1996 - 2016

Cesta krále Jiřího

17. dubna 2014 v 14:48 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Cesta krále Jiřího je mnou rozpracovaný projekt od roku 2013 s cílem zvýšení turistické atraktivity regionu, díky stopám po významné kupecké a honácké cestě tudy jdoucí. Do povědomí se dostává jednak formou přednášek, s názvem "Cesta krále Jiřího, aneb cesta je to, co nás spojuje" a hlavně realizací turistické cesty pro pěší (na mapce značena modře), která protíná jednotlivé dráhy z provazce cest (zelené šipky) táhnoucí se od jihu k severu, zmiňované králem Jiřím jako "cesta Čejetská z starodávna vysazená". Připravovanou cestu pro pěší turistiku, jsem navrhl optimálně k poznání všech významných historických míst a přírodních zajímavostí. Poskytuje mnoho zajímavých pohledů krajinou z úseků cest, jimž se říká "suchá vozová", protože jdou vrcholovou částí hřbetu kopce. Jde zajímavým místem Na váze a Na valech v Želeticích. Zachází i do údolí přírodní rezervace na Adamcích v Nenkovicích. Prochází pod Svobodnou horou honáckých stád i pod rondelem u Hrubého kopce na Šardicku. Zde neminete expozici v barokní augustiniánské rezidenci, ani barokní Svatou Trojici, či jediný smírčí kámen na Hodonínsku. Stejnou trasou jezdili tzv. "pojezdní" vybírající v Šardicích mýto, nejspíše v místech vyznačených průsečíků cest. Více v článku "Kupecká cesta".


Obrázky vodních (modrých) ploch v okolí Šardic (červená bublina) ovlivňujících směr provazce cest (žlutá).
Návrh právě realizované turistické "cesty krále Jiřího" (modré tečky).


Autorem přepisu originálu listiny je PhDr.Tomáš Jeřábek. Veřejnost má nyní tak díky němu možnost slovo od slova posoudit, jaký cíl listina sleduje.

My, Jiří z Boží milosti Král Český Markrabě Moravský Lucemburský a Slezský Vévoda a Markrabě Lužický že Oznamujem tímto listem všem že srozuměvše kterak silnice stará kteráž jest nedaleko od zámku našeho Hodonína jenž slove Čejetská silnice a odtud dále Kelčanů Hájku a k Kyjovu jde, opůště se, takže lidé, kteříž z Rakůs neb z Uher tu silnici k Kyjovu činí nové cesty a silnice jichž z starodávna nebylo sobě nalézají a jimi jezdí a tudy z té z starodávna vysazené , kteráž k zámku našemu Hodonínu škoda nemalá přichází. Chtějíce to opatřiti aby ty naše cesty a silnice přestaly. Mocí Královskou a jakožto Markrabě Moravský chcem a s pilností přikazujem, aby ta toliko silnice stála Čejetská tak jakž proc šla k Kyjovu zůstala a clo z starodávna vysazené též silnice mýtnému v Šardicích aby dáno bylo a ktožby tú silnicí jel a u zámku Hodonína mýto zpravil, toho v Šardicích potřebě není dáti. A jiné nové silnice kteréž i té silnici škodí a je na překážku tů aby přestaly a jinů aby ježděno nebylo až do našeho nebo budůcích našich Králův Českých a Markrabí Moravských vůle s odvolání. Pakliby kter že přes toto rozkázání novými silnicemi jezdili, takovým má to bráněno býti, aby tomu zámku našemu ne škoda na cle tím se nedála . Tomu následovně pečeť naši Královské kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze , v sobotu před Svatým Jiřím, léta od narození Božího Syna Tisíc ČtyřstéhoŠestdesátého šestého , království našeho léta osmého.

Během bádání v oboru stibologie, jsem se setkal spíše se souhlasnou reakcí při zveřejňování poznatků. Paradoxem je, že kritika přišla pouze z úst těch, co o žádné listině nařizující placení mýta v Šardicích králem Jiřím neví, tudíž nevědí, co vypovídá, maximálně disponují strohou zastaralou informací o trase Hodonín - Čejč - Brno. Což jsem si ověřil. Není proto lehké, prosadit doplnění bílého místa v mapách a atlasech historických cest o tuto dosud opomenutou dálkovou cestu. Není ani lehké zamezit jejímu rozorávání, obzvlášť když k této problematice se oslovení starostové obraceli zády. Tudíž v posledních dvaceti letech orbou razantně zanikla hlavní hluboká cesta, jdoucí od Hovoran, která je uváděna F. Fraisigem , jako střední proud Jantarové stezky z období, kdy zde na Moravských kopcích měli domovinu Keltové a později výrazný vliv Římané, což dokazují nálezy mincí Trajana, Septima Severa, Géty Pia a Galiena. Šlo o velmi dobře postavenou přímou cestu pro první vozy. Rozbor (detailu) jejího proporčního vývoje posledních 250 let je patrný na vojenských mapách, snímkování před kolektivizací a satelitních záběrech (studie šesti obrázků). Nepomohlo, že jsem do cesty zasadil dvoumetrové ořešáky. Za rok byly uorány. Není úcty.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama