Dokument v přípravě
Rezidence
1996 - 2016

Není péče jako péče

28. prosince 2016 v 20:35 | Pavel Foltýn |  Systémové zprávy

Bez naivity kompenzované houževnatostí bych obtížně docílil přerod zanedbaného objektu do dnešní podoby a po každém podrazu znovu vstal a šel dál za uskutečněním realizace expozice uchovávající pamětihodnosti obce. Ona naivita se projevovala důvěrou v mnoho příslibů a falešných ujištění z úst radních, z nichž se později, ne-li hned stala prázdná slova. Zatímco jsem přes mého strýce vedoucího laboratoří v Barrandovských studiích sháněl film Amadeus vhodný do promítačky ze zrušeného kina (o jehož vysokou úroveň se zasloužil můj dědeček Vilém Fogt, svého času vedoucí kina, předseda kulturní komise a dohlížecího výboru), ani jedna slíbená funkční promítačka neunikla kovošrotu (foto1). Sedlářské kopyto na chomouty po konzervaci (foto2), používané vyučeným sedlářem panem Bohumilem Varmužou, stejně jako velké šicí stroje na podrážky ševce Matěje Šlézara (foto 3) byly během oprav rezidence přemístěny na dvůr obce, kde byly vystaveny povětrnostním vlivům a tak poškozeny . Kopyto se rozpadlo v blátě dvora přesto, že jsem dvakrát ročně písemně žádal o jeho vydání a litinové části mašin byly rozbity pod lešenářskou hromadou. Obraz ženy s dítětem v oválném rámu (foto 4) uskladněný během oprav rezidence tzv. "na Šachovém"se jaksi ztratil a obraz Svaté trojice (foto 5) uskladněný tamtéž, pro změnu sežraly myši. Kde se poděly velké dlabané troky připraveny na odvoz ke konzervaci na dvorku rezidence a velký mlýnek na maso, kterým jsem rozpracovával při praktických ukázkách keramickou hlínu, je mi záhadou. Také má sbírka zádových konev s koženými měchy k rozprašování síry ve vinohradě po dědečkovi (foto 6) zmizela z mnou zřízeného depozitu v rezidenci, a to až v době, kdy jsem tam již nesměl vstoupit. Divíte se? Já už ne. Zmizení hodno kousků "Kaprfílda" se konalo také s velkou váhou o vážitelnosti 2 tun, jež měla být umístěna před rezidencí a přizpůsobena jako poutač k expozici měřidel a vah. Že jsem ji zařídil pro expozici z kyjovské šroubárny za odvoz, si zřejmě někdo vyložil po svém a tak přesto, že se na obecní traktor naložila, na místo určení nikdy nedoputovala. Zda byla přebírána s vědomím, že bude "odkloněna" k jinému použití se nejspíš nedozvím. Původní plán, se kterým dárce sympatizoval, že se může rodina, skupinka či celá třída zvážit dohromady před expozicí, se tak díky chamtivosti mocných neuskuteční.

"Nedostatek informací vede k předsudkům, stereotypům a idealizaci situace," Proto píši i o "nepopulárních" událostech.

Všeobecně model, kdy si "hrají" na péči o pamětihodnosti laici z pověření nadřízených laiků, či osoby bez zájmu o historii, nikdy nefungoval, nefunguje a ani fungovat nebude. Vztahu nelze docílit direktivním nařízením, ani vytvořením pracovního místa v duchu reálného socialismu. Že si toho nejsou vědomi? Ledasco vypovídá o strojeném zájmu o historii pouze v rámci předvolební kampaně, či zájmu o vytvoření protekčního místa. Nejlepší způsob, jak vytvářet lidu iluze, je jim lhát, kultivovaně řečeno zatajovat skutečnosti. Aby tomu tak nebylo, píšu o tom jak to je, vědom si toho, že málo změním. Více se dozví čtenáři v článku "Až rudé hvězdy zajdou, pravdu má slova najdou". Soudružka co mi vyčítá, kolik se prošustrovalo na rezidenci peněz, by měla otevřít oči a zvážit svá slova při pohledu na fotky 7. a 8. dnes již neexistujícího objektu, který se opravoval naprosto nanic, za což fasáda na rezidenci mohla být "zlatá". Co se megalomansky proinvestovalo na škvárovém hřišti, mohlo stačit na opravu statiky i krovů v rezidenci…


Další snímky zachycují úpadek původního záměru z projektu atraktivního kulturně společenského centra - expozice v "infokoutku se suvenýry" s výrobky esteticky činných občanů Šardic, Šardickou mírou - keramickou nádobou různých velikostí (tvarem inspirovanou objemovými měřidly) se znakem obce, regionální lidovou tvorbou, místní a regionální literaturou doplněnou o propagační materiály, Muzejníkem - listem muzea (z politických důvodů nerealizováno), kvízem muzea, dále mapky, letecké snímky, trvanlivé bio produkty, vína aktivních vinařů. Co dodat k onomu pouze vystavenému vypalovanému kýči na čínském porcelánu, jehož se kdosi rád zbavil. Majolika to nezachrání a kde je ona současná atraktivní pestrost výrobků našich snaživých tvůrců?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama