Dokument v přípravě
Rezidence
1996 - 2016

Leden 2017

1286 - 2016 výročí první písemné zmínky o obci Šardice

1. ledna 2017 v 13:37 | Pavel Foltýn |  Historie obce

Roku 1286 dne 6. února je uváděna první písemná zmínka o obci Šardice listinou (obr.1), v níž olomoucký biskup Dětřich urovnává spor kostela mistřínského se šardickým. Listina je psána v latině a její znění je uvedeno v kronice obce 700 let Šardic (1986 R. Hurt, O. Mika) na str.162.Díky stránkám MONASTERIUM je mnoho digitalizovaných listin dostupných na internetu. Tak je tomu i s listinami, jež se týkají Šardic a některé z nich jsem vybral k prohlédnutí. V Moravském zemském archivu v Brně je uložen fond Cisterciáci Velehrad (E7), jehož součástí je kopiář sign. G191 z počátku 15. Století, kam si klášterníci zapisovali starší listiny.

Listinu z roku 1286 lze otevřít zde:


První písemná zmínka o obci byla sepsána za vlády krále Václava II. (obr.2). V tu dobu však byl pro maloletost zastupován. Česká zem byla zchudlá a Morava pustošena. Už v roce 1290 navštívil Hodonín, kde se na hradě sešel radit s uherským králem Ondřejem, jak spravovat své říše. Na hodonínském hradě také přijal v roce 1301 deputaci uherské šlechty vedenou Matúšem Trenčanským palatinem uherským, která mu nabídla po vymření rodu Arpádovců uherskou královskou korunu. Nejznámější českou minci (obr 3) Pražský groš nechal razit od roku 1300 právě Václav II. Ražbu mince podnítil nález bohatých stříbrných ložisek v Kutné Hoře a hospodářský rozvoj země, která počala patřit k nejvyspělejším v Evropě.



Roku 1350 vznikl v Brně z rozhodnutí moravského markraběte Jana Jindřicha (obr.4) Augustiniánský klášter a v jeho kostele Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše, vznikla hrobka moravských markrabat.

Roku 1370 Jan Jindřich, markrabě moravský, propůjčuje Hendlinovi z Hluku rychtu a jiná práva v Šardicích k doživotnímu užívání. (kronika obce.str.164)


Roku 1412 byla sepsána nájemní smlouva mezi klášterem sv.Tomáše a Vlčkem i Dorotou z Medlovic o dvůr a tvrz v Šardicích ( kronika str. 165 ) Malé obrázky jsou podoby názvu obce, psané na

pergamenech opatřených pečetěmi.


30. duben 1412 Úmluva augustiniánů z kláštera sv. Tomáše a cisterciaček tišnovských o společném užívání rybníka (jezera) v Šardicích. O jezero Šardické:



Dne 23.3.1419 markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund (obr. 5) v Hodoníně v domě rychtáře Petra, zvaného Ctibora, či na hodonínském hradě se účastnil narovnání sporu mezi klášterem sv. Tomáše a hodonínskými měšťany, kteří šardickým chtěli překazit vaření piva. Vilém z Perštejna za svědectví klášterního purkrabí Jana rozhodl, že v tomto šardickým nemá býti bráněno. 28.října 1420 Zikmund, král český, dává Šardice v zástavu Janu Svinkovi z Úsova za 204 kopy grošů českých:


1. únor 1460 Král Jiří z Poděbrad potvrzuje výsady kláštera sv. Tomáše, zvláště právo výčepu vína:


18. dubna 1466 král Jiří z Poděbrad nařizuje, aby se zase jezdilo po "Čejetické" silnici, která vede z Rakous přes Šardice ke Kyjovu.


Mýtnému v Šardicích:

.

Obr.2,5,6Ilustrovala paní Jiřina Lockerová do publikace Panovníci českých zemí nakladatelství Fragment. Paní Jiřina Lockerová pobývala v roce 2014 v Šardicích. Spolu s Putujícími ochutnali zdejší vína, navštívili přednášku v rezidenci a prošli se mnou historické lokality Šardic, v jejichž výzkumu pokračuji a výsledky tak snad "po volbách 2018" obohatí expozici. Obr.7 Hypotetická rekonstrukce tvrziště období vrcholného středověku na Hrubém kopci v Šardicích od Ing.PavlaŠimečka (více v článku "Hypotetické rekonstrukce") Historický výzkum, tvorba databáze pamětihodností a expozičních témat nejsou dle úspěšně dotovaného projektu podporovány OÚ Šardice.





PANOVNÍCI ČESKÝCH ZEMÍ - NAKLADATELSTVÍ FRAGMENT

ŠARDICE 700 LET OBCE - R.HURT, O.MIKA 1986

DATABÁZE PAMĚTIHODNOSTÍ - PAVEL FOLTÝN

Erby, pečetidla a razítka v Šardicích

1. ledna 2017 v 13:23 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Vývoj podob znaku obce a jiné zajímavosti z databáze pamětihodností.


František Fišman (1913-2015) Otec mu padl v I.svět. válce (foto rodiny v knize "Krása Šardického kroje" str.157 vpravo dole). Byl aktivní a čestný již v mládí. Předsedou MNV zvolen 2x. Úřadoval v těžké době. Dokončil silnice, mostky a hřbitov. Uvedl do pořádku finance obce způsobené dluhy občanů na daních.





Farář František Dohnal narozen 31.7.1876 v Čelčicích u Prostějova, zemřel 28.7.1956 v Prostějově. Katolický kněz, básník, esejista, literární kritik z okruhu Katolické moderny, překladatel z francouzské, německé, polské a dánské literatury, dramatik a redaktor. Pokusil se sdružit katolické literáty svou revuí Nový obzor. Dochovala se jeho korespondence, psaná i za působení v Šardicích (1907-1922).Novohvězdlický kaplan P. FrantišekDohnal byl nástupcem faráře P. Josefa Kříže. Šardičtí si ovšem přáli dosavadního administrátora P. Františka Máchala, který byl v oblibě a těžce nesli, když opat Fr.Bařina prosadil 1.3.1907 Dohnalovu investituru. Rozhodli se, že P. Fr. Dohnala na faru nepustí, což mu napsali i v dopise. Ctižádostivý třiatřicetiletý P. Dohnal 7.3.1907 přesto přijel. Vítal ho jeden občan převlečený za žida a druhý za cigánku, následně se shromáždil lid dožadující se bouřlivě jeho rezignace, který jej do kostela nepustil. Nálada demonstrujících i školních dětí se zhoršovala. Několik mužů vniklo na farský dvůr a dobývalo se na faru, kam se P. Dohnal uchýlil. Přes noc lidé tři okna fary vytloukli. Dětem se přikázalo faru obcházet. Druhý den odjel P. Dohnal narychlo do Brna a biskupu Huynovi vylíčil Šardice jako hotové peklo. Huyn pak vyhlásil nad Šardicemi interdikt ( tj. zákaz vyučování náboženství a konání bohoslužeb) 10.3. dal kostel uzavřít. Celý případ pak projednávaly církevní úřady spolu s c.k okresním hejtmanstvím. Starosta Měchura se musel postarat o klid v obci a ochranu Dohnalova majetku. Na další přivítání už za doprovodu c.k. okresního komisaře a 18 četníků přišlo jen několik lidí. P.Frant. Dohnal hned po své instalaci začal rozvíjet politickou činnost. Od r.1911 redigoval v Šardicích měsíčník katolické moderny "Nový obzor". Roku 1912 tu založil Spořitelní a záloženský spolek - raifeisenku s úřadovnou na faře. Pro neshody s opatem Bařinou se rozešel s katolicko-národní stranou i klášterem, kterému vytýkal, že se nestará o chudinu. P.František Dohnal dal do kostela sochy moravských patronů sv. Cyrila a Metoděje. Posílal kostelníka do rodin nenavštěvujících kostel pro inklinaci ke kališnictví, tam kde stačil pověšený obrázek Jana Husa měl kostelník přemlouvat a později i trochu vyhrožovat narukováním do války.


František Saleský Jan Bařina (1863-1943) byl český římskokatolický opat a politik, počátkem 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Panské sněmovny, po vzniku Československa poslanec Revolučního národního shromáždění. Byl členem českých spolků a dlouhodobě byl místopředsedou starobrněnské besedy. Zasedal v letech 1906 - 1913 za Stranu konzervativního velkostatku na Moravském zemském sněmu, kam byl zvolen v zemských volbách roku 1906 za kurii velkostatkářskou v I. sboru. V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm znovu, opět za velkostatkářskou kurii. Od roku 1907 byl také členem Panské sněmovny Říšské rady. Překládal z polštiny a ruštiny. Po vzniku Československa zasedal za Československou stranu lidovou v letech 1918 - 1919 v Revolučním národním shromáždění.Od října 1901 působil jako opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. Byl posledním opatem, jenž v rámci prodeje pozemků, nájmů dvora a polí do Šardic zajížděl.


Pískovcová kartuš (znak s atributy) byla umístěna dříve nad portálem do Augustiniánského dvora. V padesátých letech odstraněna a zapůjčena Mendelániu pro výstavu. Odtud se už do Šardic nevrátila. Když jsem 2014 navštívil MZM - Biskupský dvůr, netušil jsem, že budu mít až takovou kliku a s kartuší (hodně připomínající motiv štuky znaku opata, jež je v Šardicích) se setkám. Zmiňovaná kartuše (foto 1, jediné s původním umístěním + 2 detail z Brna) má shodné atributy: opatská berla, opatská infule/mitra, klobouk a třásně v horní části i s orlicí, která je na kružbě studnice v dolní části, jsou totožné se čtyřmi atributy, které se nacházejí ve štukovém dekoru síně rezidence. Proporčně shodný okřídlený anděl dívčí
podoby, třímá v pravé ruce lasturu s vyvěrající vodou dvou proudů, jež dopadají do studnice čtyřpůlkružbového půdorysu. V levé ruce shodně anděl drží atribut vzdělanosti knihu. Kartuše má zřejmě ještě původní barevný nátěr. Štuková výzdoba v reprezentačních prostorách rezidence vznikla právě zásluhou historicky prvního opata augustiniánů v Brně - Matthiase Pertschera po roce 1752. Na štukách se nepodílel žádný významný umělec, vzorníky byly použity nejméně čtvrt století staré. Dekor štukatur stále vychází z motivu pásky. Zajímavou složkou výzdoby a centrálním motivem je osobní znak opata Pertschera - anděl na studnici vody s nápisem: M.P.D.P.A.S.T.- tj. Matthias Pertscher Dominus Primus Abbatus ad Sanctum Thomae. Chybou provádějících štukatérů byla tato písmena napsána zrcadlově obráceně. Na čtvrtém snímku je momentálně nevhodně umístněný lustr v místě, kde nikdy nebyl. Této degradaci jsem chtěl, ale bohužel nemohl zabránit.


Keramická plastika Johana Gregora Mendela (obr.1 a 2), jejíž autorem je Pavel Pazderka ze Šardic, zdobí kabinet opata, který jsem v rezidenci navrhl v podobě konce 19 století a obhájil i dotace pro realizaci. Tento záměr byl však zmařen. Obr.3 pamětní medaile od Ak.soch. V.A.Kovaniče působícího v Hovoranech. Obr.4 a 5, jiné vyobrazení Mendela a géniů genetiky na pamětních medailích.


Obr. 1 keramické nádoby (schnoucí hlína před vypálením a glazováním) se znakem obce, nazvané "Šardická míra", které jsem navrhl k výstavě měřidel pro infokoutek - jako suvenýry v rezidenci. Obr.2 a 3, na němž jsou jiné podoby znaku použitelné na keramických výrobcích a suvenýrech z mé dílny.


Více jak stopadesátiletá těžba lignitu v šardických dolech se jmény Barbora, Maria-Anna, Josef, Ludvík, František Josef I a II., Hildegard, Vilhelm, Moritz, Amálie, Katarina, Herman, Otto, Marianna, Ignác, Julius (obr razítek 1,2), 9. květen a Dukla, se projevila v nové podobě znaku obce (obr.1 dole), platné od roku 2003.


Za mého působení důstojně vyplňovaný a archivovaný meteorologický list (obr.2), jenž jsem zhotovil pro průvodce a turisty, je momentálně veden, jako pouhý cár papíru na čmárání. Momentální trend není zefektivnění turistické atraktivity, nezbývá tedy než čekat, co bude po volbách, zda stejná degradace jako nyní, o čemž rozhodnete i vy, čtenáři tohoto blogu. Návrhy loga Vlastivědného spolku (obr.3,4), případně "Kulturně společenského centra a muzea šardické rezidence", či plakáty-suvenýry pro turisty, Měřidla (obr.5) tematicky k měřidlům a Stolařské nářadí (obr.6) tematicky k řemeslům (nerealizováno) zůstanou v kufru (obr.7), stejně jako idea demokracie, dokud se bude bezostyšně na zastupitelstvu razit názor "Lepší by bylo, kdyby rezidence před lety shořela, nemuselo se do toho vrážet tolik peněz".


ZDROJ: Šardice 700 let obce (R.Hurt, O.Mika 1986)
DATABÁZE PAMĚTIHODNOSTÍ + autorská činnost recyklace perovek ARTRECYCLES : PAVEL FOLTÝN

Jelikož mne omezení znemožnila z politických důvodů realizovat veškeré aktivity v rezidenci, nemohl jsem další výroční výstavu, jako tomu bylo v letech 1996 a 2006 uskutečnit. Nepatrnou část své badatelské práce tedy věnuji slušným a čestným občanům, kteří nenašli v publikaci 730 let obce jedinou zmínku o mém nepopiratelném podílu na realizaci využití barokního objektu - Rezidence, ani zmínku o Ing. Petru Cikrle a Ladislavu Zajíci. Těmito články zároveň nastavuji zrcadlo všem politrukům a pseudopisálkům vědomě ve zmiňované publikaci určujících, kterou část historie je třeba zapomenout. Využívám tedy jediného svobodného způsobu jak k oslavám dodatečně přispět (pozdě ale přece) a to články na těchto necenzurovaných stránkách, které jsem od voleb 2014 po vykonstruovaném
politickém procesu (jenž vedl k ukončení činnosti vlastivědné komise) neaktualizoval.


Plakátky k výstavám z roku 1996 a 2006 dokazují obsah a rozsah, jímž jsem výrazně přispěl k oslavám první písemné zmínky o obci a inicioval důstojné využití objektu. Tyto významné mezníky pro občany znamenaly zjištění, že máme tento jedinečný prostor a bohatou historii, kterou jím lze naplnit a uskutečnit tak atraktivní kulturně společenské centrum, významem přesahující hranice regionu. Kdo o mých pestrých aktivitách a docílené expozici nechce objektivně informovat? Slovy klasika " To víte, jedni orají a vláčí a druzí sklízí". Teď ještě chybí mne po vzoru soudruhů, vymazávat z fotografií, na nichž jsem zachycen, jak pořádám a zahajuji výstavy, jarní tvořivé dílny, koncerty, setkání historických vozidel, soutěže keramických kroužků, noci v muzeu s kočovným divadlem, ale především "Hodové dny otevřených dveří rezidence" (jichž jsem také vč. názvu autorem) a za mnoho let si je oblíbili mnozí občané a rodáci účastnící se hodového veselí. Tato tradice byla roku 2014 bohužel přes mou snahu o udržení, ukončena výměnou zámku dveří rezidence, s jasným cílem znemožnit konání tradičních "Otevřených dveří rezidence". Jenže žijeme v době prolhané.Nejlepší způsob jak vytvářet lidu iluze je jim lhát, kultivovaně řečeno zatajovat skutečnosti. Dobré oplácí se zlým. K životnímu úspěchu je třeba nadání, píle a štěstí a nedostatek toho posledního mnohdy znamená popření prvních dvou. Mocná Štěstěna leckdy vyznamenává nenadané a nepilné a naopak sráží k zemi nadané a pilné. A ještě nechá kolovat pověst o tom, že jí zavržený, byl zavržen nikoli kvůli nepřízni Štěstěny, ale kvůli své neschopnosti. Lstivý je osud, někdy odměňuje zlo a trestá dobro.

Korespondence J. G. Mendela s Karl Wilhelm von Nagelim jako jediný důkaz o jeho pobytu v Šardicích

1. ledna 2017 v 13:09 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Dosud nezveřejněný dopis J.G.Mendela z 3.7.1870 a jeho překlad (viz výřezy níže) K.W. Nagelimu, psaný po návratu ze Šardic se zmínkou o jeho pobytu v nájemních dvorech - rezidenci, v rámci správy dvora, je pro nás velmi cenný. Karl Wilhelm von Nägeli (1817 -1891) byl švýcarský botanik zabývající se mikroskopickými studiemi rostlin. Popsal nemalé množství rostlinných druhů a byl prvním vědcem na světě, který pozoroval a popsal chromozómy (1842).














Uloženíkopie listiny : Archiv Mendeliana Moravského zemského muzea
Citace knihy s překladem: Gregor Mendel - Pokusy s hybridy rostlin (editor Ivo Cetl, překlad Anna Matalová), Brno 2008.

Ve zmiňovaném roce 1870 se stále nepochopením Šardické obce oddalovala stavba nové školy. S přičiněním učitele Foukala umožnil tedy opat Gregor Mendel v klášterní rezidenci zřízení tří tříd, bytu pro učitele a svobodárny pro podučitele. S tím souvisela také likvidace tamější kaple, jejíž zařízení bylo odvedeno šardickému faráři Winterovi. Toho času jediný učitel Petr Foukal, sklidil veřejnou pochvalu od inspektora Leopolda Lindnera a to za úspěšné počínání ve škole s 246 žáky. V těchto letech byla pro neúrodu také velká nouze, morální ohledy šly při hledání obživy stranou. Špatnou platební morálku pomáhal řešit pronájmem obecních pozemků komisař zemského výboru František Franc.

Historický výzkum, tvorba databáze pamětihodností a expozičních témat, nejsou podporovány OÚ Šardice.

Šardice na starých mapách

1. ledna 2017 v 13:01 | Pavel Foltýn |  Historie obce

První mapa Moravy Pavla Fabricia vydaná r. 1569 (foto1) a její z mnoha následných derivátů např. D.Custose z r.1627 (foto2) zachycují výškové rozdíly krajiny pomocí pahorkové manýry. Dále jsou vyznačeny hlavní toky řek, některé lesy, města hrazená i nehrazená, městečka panská se zámky, tvrze, kláštery a větší vesnice. Šardice psány Scheretitz, mají ikonku významného městečka s mýtní povinností. Značné nepřesnosti (např. Dubňany jsou od Šardic stejně vzdálené jako Hustopeče) se dalším překreslováním rytin bez kontroly v terénu jenom zhoršovaly.
Druhá významná mapa Moravy a to od Jana Amose Komenského z roku 1627 (foto 3) je vytvořena s větší péčí a vážností. Patrná změna v našem okolí je zakreslením Kobylského a Čejčského jezera a vyznačením vinic, které se používá dodnes. Také Komenského mapa má mnoho verzí kopií (derivátů) rytců, kterým sloužila jako předloha.
Stierova mapa Uher z roku 1684 (foto 4) v jejíž okrajové části najdeme i Šardice (Serediz) patří také mezi ty zajímavé i když v naší končině nepřesné.
Jan Kryštov Muller vydal roku 1716 mapu Moravy znařízení císaře Josefa I. Přestože mu bylo poskytnuto přes vrchnost a úřady mnoho místních vůdců s přístupem pokud možno na všechna významná obydlená a opevněná místa, dopustil se v případě Šardicka omylu, ve změně toku Trkmanky, kterou napojil na svodnici tekoucí od Charvátek. Věrohodně však zachytil Šardické jezero táhnoucí se od Hovoran i rybníky Mokroňovský a Jarohněvický. Vyznačena je také hranice krajů Brněnského a Hradišťského šrafováním mezi Šardicemi a Mistřínem. Ze záznamů Mullera a nových vojenských měření čerpal také Jan Venut, jehož mapa byla otištěna v knize Topografie Moravy F.J.Schwoye, kterou můžete vidět ve vitríně expozice v rezidenci (foto 5).
Jaegerova mapa z roku 1787 (foto 6) má Šardice poněkud kuriózně - bez názvu a s"veletokem" tekoucím od Ždánic. Je zde velmi výrazná "Svobodná hora" (327 m.n.m.) na pomezí katastru Šardic a Nenkovic. Jak k nepřesnostem mohlo dojít, když už byla vypracována kvalitní podrobná mapa tzv. I. vojenské mapování z roku 1764-1783 (foto7) je mi záhadou.
Stručnost tohoto článku je záměrná, jelikož šíře tématu je pro pestrost verzí starých map obtížně uchopitelná. Spíše chci čtenáře motivovat k jejich vlastnímu objevování na stránkách, z nichž jsem čerpal.

Opravdu kvalitní mapy si na internetu prohlédnete, když zadáte zdroj:
-Mollova mapová sbírka (MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA)
-OLDMAPS.GEOLAB.CZ (VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ)

Šardice na neznámých mapách

1. ledna 2017 v 12:58 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Ve zpravodaji 3/2014 a na tomto blogu jsem uvedl v článku Šardice na starých mapách část map z velkého množství, jež je přístupno na internetu. Zde volným pokračováním uvádím pro změnu některé neznámé mapy.


Výřez mapy (1) od Dr. Bayera z roku 1817 v pozdější úpravě a tisku roku 1943 popisuje krajinu v okolí Šardic se zaměřením především na lesy, vinice a rybníky, krátce před zalesňováním neúrodných písečných návějí hraničících s východní částí katastru obce. Výsadba především akátu a borovic, kterým se daří v chudších písečných půdách měla oblasti napomoci dlouhodobému nedostatku palivového dříví. V tuto dobu však na šardicku docházelo již k rozšiřování těžby lignitu především pro cihelny, sklárny, cukrovary a později Baťovy podniky. Výřez mapy (2) kreslené děkanem P. Msgr. ThDr. Františkem Přikrylem (1857-1939), jenž byl známým amatérským archeologem, badatelem a zakladatelem časopisu Záhorská kronika, nám dokládá úsilí o mapování cyrilometodějských pamětihodností ve Chřibech a širokém okolí. Spolupracoval s významnými badateli - dr. Jindřichem Wanklem, prof. Janem Havelkou, Antonínem Zelnitiem a mnohými dalšími. Své poznatky shrnul např. v rekonstrukci misijních cest sv. Cyrila a Metoděje na Moravě. Pan Přikryl nepochyboval o významné komunikaci jdoucí od Velehradu přes Šardice k Podivínu a Vídni, tudíž zde připsal pod Čejkovice popis "Do Říma". Dalším badatelem, jenž zakreslil starou komunikaci jdoucí přes katastr Šardic (výřez -mapa 3), byl roku 1977 Fritz Fraissing a to v publikaci Die Bernsteinstrasse. Jím popsaná jantarová stezka jdoucí od limitu na Dunaji má tři proudy, první podél řeky Moravy, druhý proud jde táhlými kopci (tzv.suchá vrcholová) ke Strážovicím, za Chřiby ke Kroměříži a Moravské bráně. Třetí míří k Brnu a stáčí k Vyškovu. Mapa stejně jako Přikrylova zachycuje váté písky ovlivňující průjezdnost a navíc uvádí šířky povodí Dyje a Moravy při jarním tání či záplavách. Čísla obcí: 3 Břeclav 4 Moravský Žižkov 5 Poddvorov 6 Čejkovice 7 Čejč 8 Hovorany 9 Šardice 10 Karlín 11 Nenkovice 12 Strážovice 13 Věteřov 14 Nechvalín. Starou kupeckou cestu jdoucí od Hustopečí ke Strážovskému kopci podél Kobylského jezera zakreslil také ve své mapě Jakub Vrbas (1858-1952) učitel, historik a zakladatel muzea ve Ždánicích. Jde o jeden z provazců totožné staré komunikace, o níž se jako pokračovatel bádání po panu Zemkovi více rozepisuji na stránkách rezidence.blog.cz. Profesor Josef Klvaňa (1857-1919) moravský etnograf a přírodovědec, první ředitel kyjovského gymnázia publikoval přírodovědné, vlastivědné a etnografické články v odborných časopisech. Jeho dílo má úzký vztah ke Slovácku, Valašsku, Hané a Záhoří. Vybudoval gymnázium vysoké úrovně, za což požíval v Kyjově a okolí mimořádné úcty. Jeho gymnaziální mapa (foto 4 a 5) nám ukazuje na šardicku například místo zaniklého mlýna, síť potůčků s prameny, pozůstatky cest ke smírčímu kameni i dvoru od Špitálky.


Mapu důlního díla těžby lignitu (foto6) dolu Obránců míru a satelitní snímek (foto 7) dokládající v totožném místě za augustiniánským dvorem vlhkostní příznaky štol, projevující se do těchto hloubek, není třeba v obci s hornickou tradicí více komentovat. Příznaky vlhkosti půdy nad těžebním dílem v Šardicích drží hloubkový rekord.


Mapka "Z HISTORIE OSVOBOZENÍ" (foto 8) znázorňující postup vojsk od frontové linie, která 11.4.1945 dosáhla hranic Slovácka. V období od 12. do 29.4.1945 byly postupně osvobozeny z područí německé nadvlády všechny obce dnešního okresu. Nejtvrdší boje proběhly na budovaných přechodech přes řeku Moravu a v těch obcích, jejichž přírodní podmínky umožňovaly Němcům přirozenou obranu. Za vybudování předmostí u Lanžhota položilo své životy podle odhadu/ přesný stav nelze zjistit, poněvadž převážná část rudoarmějců padla při přechodu rozvodněné Moravy a byla odplavena proudem/ na 1500 rudoarmějců. Přechod přes řeku Moravu pod obcí Rohatec a její osvobození si vyžádalo životy 127 rudoarmějců a 15 rumunských vojáků. Za osvobození Hodonína položilo své životy 93 rudoarmějců, Hovoran 102, Karlína 77, Dubňan 69, Šardic 69, Násedlovic 48, Čejkovic 42, Čejče 39, Dambořic 40, Lužic 26, Terezína 26, Svatobořic 24 rudoarmějců. Padlo tu i mnoho vojáků rumunské armády bojujících po boku rudé armády. Za osvobození Hroznové Lhoty padlo 65 vojáků rum. armády, Bzence 56, Strážnice 52, Tasova 50, Tvarožné Lhoty 48, Vracova 37. Je jen několik málo obcí v našem okrese, kde osvobození proběhlo bez ztrát na životech. Tisíce a tisíce dalších ještě padlo, než byl německý fašizmus donucen k úplné kapitulaci.



FASTROVA AUTOMOBILISTICKÁ MAPA z roku 1946 na níž sice jmenovitě Šardice nejsou, ale projíždí se jimi na hlavním tahu Břeclav - Kroměříž, je ukázkou vývoje dopravní sítě v poválečném období. Tlustá šrafovaná čára znázorňuje projekt rozpracované dálnice, jejíž stopy můžeme nalézt v Chřibech dodnes. Perem kreslené mapky Šardic pana Antonína Bábíčka ve dvou měřítkách z nepublikované kroniky psané panem řídícím Františkem Viktorínem za I.republiky, byly otištěny až v publikaci Šardice 700 let obce z roku 1986 (R.Hurt, O.Mika).


Ve výřezu mapky přístupných sklepů v Šardicích roku 2012, čtvrtého ročníku sklepů do kořán se dozvíme o existující expozici měřidel a vah v rezidenci, ale také o neexistujícím koupališti a kempu. Improvizovat kemp se dá viz. foto, ale někteří "ovínění" návštěvníci si koupel na "koupališti" opravdu dopřáli. Tato verze mapy už není naštěstí používána.


Mapka sedmnácti převážně venkovských muzeí a galerií (Obr.1), podporovaných místní akční skupinou Kyjovské Slovácko v pohybu informuje o síti muzeí začleněných v projektu Podejme si ruce s historií tří regionů. Podařilo se mi realizovat atraktivní expozici držící krok s ostatními. Pro mnohá začínající muzea bylo to šardické inspirací a také mé popularizující aktivity se aplikovali i jinde. Žijeme v jedinečné oblasti, kterou stojí za to pomocí expozic poznávat. Aby muzea tyto úkoly plnila, musí být zajímavá, zvyšovat atraktivitu, nabízet nejen informace ale také zážitky, vyprávět příběhy, rozšiřovat tematické okruhy, provádět popularizující aktivity, aby návštěvníci přišli znova. Také je třeba uvádět věci a jevy do souvislostí, kvalifikovaně interpretovat nové poznatky, podporovat výzkum a tvorbu databáze pamětihodností. Obr. 2 Propagační list venkovských muzeí regionu.


Rozhodnutím rady OÚ o ukončení vlastivědné komise a především mé činnosti v rezidenci jsem se stal prvním "polistopadovým" kustodem, který z politických důvodů nemůže pečovat o kulturně historické dědictví. Po těchto úderech do zad jsem dostatečně demotivován a po zásluze potrestán znemožněním realizovat zvýšení atraktivity expozice.
Soutěž: Hledej na mapě Šardice. Úkolem soutěžícího je určit, kde se nachází lokalita s pojmenováním Šardice, která je na uvedené mapce. Původ názvu této lokality se pokouším dohledat a objasnit, zda má souvislost s významnou dálkovou cestou, procházející přes Šardice. Výsledky výzkumu historie jsou součástí mé databáze pamětihodností.

Podmínky soutěže: Účastnit se mohou všichni se skutečným zájmem o historii obce Šardice.
Uzávěrka soutěže: "po volbách" koncem roku 2018.
Podání výsledku e-mail : info.rezidence@seznam.cz
Vyhlášení výsledků: O termínu vyhlášení výsledků soutěže bude soutěžící včas informován.
Cena pro soutěžící:
1. cena pro výherce Vína od sponzora.
2.cena Všichni soutěžící bez rozdílu výsledku budou mnou zdarma provedeni expozicí s plnohodnotným výkladem (za podmínek, že po tomto volebním období bude ještě expozice existovat)


Dodatek: Autor článku zhotovil úspěšný projekt k obdržení dotací na realizaci expozice. Následně při realizaci dbal dodržení plnění projektu. Kritizoval jednání hraničící s dotačním podvodem, připomínající v mnohém "výsměch všem poctivě pracujícím". Autoru článku byl následně znemožněn plnohodnotný výzkum, rozšiřování expozičních témat, tvorba databáze pamětihodností a také znemožněno pokračovat ve všech popularizujících akcích ( Jarní tvořivá dílna, Hudba potichu i nahlas, Noc v muzeu, Hodové dny otevřených dveří) kterých je autorem.

Historický výzkum není podporován Obecním úřadem Šardice.

Záhada na mapách za augustiniánským dvorem

1. ledna 2017 v 12:34 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Navazuji na předcházející příspěvky "ŠARDICE NA STARÝCH MAPÁCH" a "ŠARDICE NA NEZNÁMÝCH MAPÁCH" stručným zaměřením spíše na záhadný detail nacházející se na mapách Císařských povinných otisků - indikačních skicách r. 1827 (obr1) 1873 (obr.2) i II. Vojenském mapování, v tomto případě v prostoru augustiniánských polností dva "Za Dvorem" a jeden "Za sv.Trojicí". Záhadný je, jelikož dosud nebyl řádně objasněn, přestože popis jasně říká, že jde o remízky, jejich funkce, tvar a umístnění v daném prostoru není jasná. Vysvětlivky k dobovým mapám onen pravidelný čtvercový útvar rozdělený na 4 či 8 dílů postrádají. Symbolika porostu odpovídá spíše okrasným keřům. Na objasnění funkce remízků zřejmě potřebuji mít štěstí, čehož se mi v tomto případě nedostává.


Augustiniánská zahrada


Z knihy R.Hurta Šardice 700 let obce víme, že prostory rezidence sloužily nejen k ubytování hospodářského inspektora, ale byly i letoviskem preláta (později opata) a mnichů, kteří se sem jezdili rekreovat a bavit honitbou. Klášter tu měl i tři zahrady. Zahrada na Špitálce byla určena pro pěstování nejen všech běžných druhů zeleniny ale i chřestu, šafránu, melounů a artyčoků, jak se o tom dovídáme v letech 1785-1796. V dolní zahradě se pěstovaly kromě jabloní, hrušek, švestek a ořechů i jedlé kaštany a mandloně. V zahradě u rezidence se mimo květin a ovocných stromů pěstovala též vinná réva. Mnoho ovoce se konzervovalo sušením a neprodané, podobně jako zelenina se odváželo do brněnského kláštera. O zahrady pečovali zvlášť k tomu určení zahradníci, z nichž někteří bydlívali v rezidenci.


Roku 1792 byla zde kašna a za opata Cyrila Nappa i osmistranný letohrádek doložený tu ještě za opata Johana Gregora Mendela r. 1884. Opat Cyril Napp sám zvelebil zahrady užitkovým i okrasným stromovím, kolem silnic nechal vysázet topolové aleje a vyměnil dřevěné mostky za kamenné a cihlové.


Perovky: 1. Topoly u dvora 2. Povozy na dálkové cestě 3. Sušení cihel na slunci před pálením v peci

Topolové aleje jsou obnovovány podél staré kupecké dálkové cesty dodnes. Zmiňované mostky jsou vyznačeny na prvním vojenském mapování. Podobu cejchů na augustiniánských cihlách zmiňuji v článku "Hladový most". Pod Hladovým mostem tekla "Svodnica" od Svaté Trojice, kde bylo několik pramenů. Poslední pramenná pánev je nakreslena pod "Hluboků cestů" na druhém vojenském mapování. Svodnica protékala zahradou rezidence obehnanou mohutnou zdí, kolem zájezdního hostince do farské zahrady s parkovou úpravou (indikační skica - mapa 3), kde se spojila s Hovoranským potokem.


I.Vojenské mapování 1764-1783 II.Vojenské mapování 1836-1852

Další cihelny v Šardicích jsou zmiňovány tyto: Brhlova cihelna v Kamenných. Akciová rolnicko-lidovecká cihelna bez určení místa a cihelna ve Žlíbku bez určení majitele. Vše bez časové datace..


K vytvořeným indikačním skycám povinného císařského mapování se vyjádřil autenticky starosta Jan Minář takto: V r.1878 taky se dali Zelničky domkařum do najmu poněvadž odepiraly Indigace. V roku 1879 se jich hlasilo k indigaci, takže jim odměřali a ostatek přišlo do pachtu, neb byli tvrdohlavi. Jan Minář starosta


Kronikář a řídící učitel Frant. Viktorin píše: Zde jest vlastnoruční podpis nejstaršího téměř a váženého občana šardického p. Jana Mináře z 2.1.1935. Narodil se 22.května 1844. Pamatuje tedy robotu. Dovedl velmi zajímavě vykládati o starých časích, zejména o škole, kde se za něho psávalo ještě všechno "kurentsky" a brkem. Znal výborně staré šardické zvyky a dovedl je svérázně uplatnit, byl proto často zváván za "družbu" na svatby. V letech 1899-1906 byl starostou obce .---- +15.4.1935


ČB fota: 1. podoba zahrady a rezidence po roce 1945 2.3. pohled do dvora a na torzo větrné pumpy kolem roku 1978
Poznámka autora: Historický výzkum není podporován OÚ Šardice. Kopírování není povoleno.

Zdroj: Datábáze pamětihodností - Pavel Foltýn
Z poznámek kronikáře Jana Zemka a Františka Viktorína
Císařské povinné otisky - indikační skicy
Vojenské mapování - oldmaps.geolab.cz

Šardice na nerealizovaných mapách

1. ledna 2017 v 12:29 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Ve zpravodaji 3/2014 jsem uvedl v článku Šardice na starých mapách část map z velkého množství, jež je přístupno na internetu. V následujícím čísle měl vyjít volným pokračováním článek Šardice na neznámých mapách, kde jsem uváděl některé neznámé mapy především badatelů. Text vzhledem k cenzuře, znemožnění pokračování ve výzkumu a zrušení Vlastivědné komise nebyl vytištěn. Článkem Šardice na nerealizovaných mapách informuji o nedobrovolném ukončení realizace tématu "Kupecké cesty", kterou jsem připravoval k prezentaci v muzejní části rezidence. Souhrn poznatků o historických cestách také přednáším, pod názvem "Cesta je to, co nás spojuje". Zda mi bude umožněno realizaci dokončit, nedovedu vzhledem k momentálnímu ideově politickému klimatu předpovídat. Součástí připravovaného expozičního tématu měl být soubor velkoformátových historických map (foto 1) a Mapa pamětihodností Šardic (rozpracováno), propojených realizovanou zeleně značenou turistickou trasou, kterou jsem navrhl. Trasa měla procházet přírodními zajímavostmi a historickými místy. Od Želetic, Nenkovic ke kostelu v Šardicích tomu tak skutečně je, ale bohužel někdo na poslední chvíli rozhodl, že už hotová zeleně značená turistická cesta nepůjde pod Hrubým kopcem, čímž postrádá její původní naučně historický záměr a turisté se tak nedostanou k tvrzišti a rondelu zde nacházejícím. Pro tuto původní turisticky atraktivní cestu jsem měl připraven název "Cesta krále Jiřího", což jsem chtěl vícero způsoby popularizovat formou přednášek, soutěžním turistickým pochodem a články v médiích. Průběh původně plánované "Cesty krále Jiřího" je již na blogu zveřejněn. Součástí mapy bude několik typů na již věhlasná fotogenická místa přezdívaná "Toskánsko", dále hřebenové vyhlídky s fotografiemi panoramat z oněch míst s popisem vrcholů na horizontu. Viz článek Panoramata dříve a nyní.


Foto: Soubor map připravených k výstavě a přednáškám s názvem "Cesta je to, co nás spojuje". Expoziční téma kupeckých cest je atraktivní, ale v případě stejného politického klima po volbách 2018, uvažuji o využití možnosti realizace tam, kde si mé práce budou vážit.

Výzkumy a rozšiřování tematických okruhů uvedeny v dotovaném projektu, nejsou podporovány OU Šardice.

Hypotetické rekonstrukce

1. ledna 2017 v 12:13 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Slovy pana architekta Pavla Šimečka, si každá vesnice, každé historické místo, zaslouží výtvarné zpracování jeho historické podoby. Pracovat na tom, získávat potřebné materiály sběrem a pozorováním terenních anomálií, započal už pan Jan Zemek, jenž sebou někdy brával (tehdy ještě kluka) JUDr. Ladislava Zajíce. Díky jejich nálezům, leteckým snímkům Marka Gregoroviče a ověřováním terenních indikací panem Mgr. Ondrejem Šedo Ph.D. jsem mohl vytvořit dostatečně kvalitní soubor podkladů pro kresbu hypotetické rekonstrukce tvrziště na Hrubém kopci, které se zhostil Arch. Pavel Šimeček, jenž Šardice za tímto účelem také navštívil. První mou iniciativou (hypotetické rekonstrukce) je luneta viz článek Nosorožec srstnatý.


Pan Jan Zemek rozlišoval na Hrubém kopci dvě lokality. Ostrožnu s tvrzištěm vrcholného středověku nazýval "Zámčisko". Zda to byl tradovaný název se již nedozvíme. Každopádně byla pro něj záhada (viz.obr. z poznámek J.Zemka) vazby tvrziště a nedaleké zaniklé vsi Mokroňovice (Mokronosy,Mokronovsko,obr2) připomínané první písemnou zmínkou již v roce 1261. Je pravděpodobné, že obyvatelé Mokronos při nebezpečí hledali útočiště na tvrzišti, které pomáhali bránit. Zdejšímu pánovi jehož jméno neznáme, mohli také obdělávat pole, či být nápomocni bořícím se vozům kupců a formanů projíždějících písčitým a blátivým terénem na starodávné dálkové trase z Rakous ke Kyjovu (viz. Článek Cesta krále Jiřího).


Obr.3 Mokroňovice: bednění středověké studny (výzkum M. Lečbych 2013) Momentální osud tohoto exponátu mi není znám, jelikož si jej vzala na starost starostka B. Galiová. Nevím tedy ani dataci po dendrochronologickém rozboru 4. střep středověké nádoby nalezený bezprostředně u studny

Poznámka autora: Historický výzkum není podporován OÚ Šardice. Kopírování není povoleno.

Tvrziště na Hrubém kopci v Šardicích

Na zpracování atraktivního historického tématu i přes znemožnění OU Šardice pracuji tak, aby po volbách při změně přístupu k expozici a historickému odkazu, mohly být shromážděné výsledky zveřejněny a úsilí mnoha zainteresovaných oceněno. Dosud tomu tak není. (Viz publikace 730 let obce Šardice.)


Obr.5 panorama plochy tvrziště 6. náčrtek tvrziště J.Zemka 7. M.Patočka, D.Valentová a Mgr.O.Šedo PhD. při výzkumu tvrziště jehož jsem byl iniciátorem. 8. Dosud zachovalý ojedinělý relikt původní cesty od Mokroňovic na tvrziště Hrubého kopce 9. Rukopis o Hrubém kopci z poznámek písmáka Jana Zemka


Kresba: Podoba tvrziště na Hrubém kopci od Arch. Pavla Šimečka. Foto z autorova ateliéru.


Dosud nezveřejněné archeologické nálezy ze soukromých sbírek: čepel nože, ocílka k rozdělávání ohně a hlavička hračky keramického koníka, jsou jen částí artefaktů dokládajících období vrcholného středověku sídelního místa - tvrziště na Hrubém kopci v Šardicících

Poznámka autora: Historický výzkum není podporován OÚ Šardice. Kopírování není povoleno.

Rondel v Šardicích


Lokalitu Hrubého kopce výše nad tvrzištěm kronikář J. Zemek nazýval "Mohylka". Indikace této lokality odpovídají období závěrečné fáze doby kamenné - eneolitu, kdy lidé přešli od lovu a sběru k zemědělství a domestikaci - účelovému chovu. Usazují se a migrují pouze na kratší vzdálenosti. Hlazená industrie z tohoto období se však nedaří nalézt v místě rondelu, ale hojně je jí nedaleko nad břehem dřívější mokronovské vodní plochy v části zvané Za úzetem. Největším vynálezem tohoto období je užití kola - vozu a také počátek metalurgie mědi. Měděný depot ze Šardic je vystaven v kyjovském národopisném muzeu. Mohylka pana J. Zemka je ve skutečnosti pravěkým rondelem - areálem složeným ze tří symetrických kruhů, vystavěných hloubením a navršováním zeminy. Geofyzikální výzkum zde prováděl Mgr. Miroslav Daňhel (Archeologické centrum Olomouc), ale bohužel se nevydařil. Sonda nebyla dosud provedena, nemůžeme tedy potvrdit, zda byl rondel tvořen i kůlovou palisádou a jaký je profil příkopu. Funkce rondelu bývá uváděna jako místa kultovního, rituálně-obřadního, kalendářního, společenského i pro hry. Poloha (foto vizualizace) v místě kvalitní půdy a vody, hustého osídlení poblíž pravěké komunikace odpovídá stovce obdobných rondelů nacházených od Podunají, Rakouska, Moravy, Česka, Bavorska, Porýní až do Británie. Kalendářní - astronomická funkce rondelu byla zvýrazněna kůly a kameny orientovaných průzory-vchody na světové strany, či východy slunce o slunovratech a rovnodennosti (foto12). Že máme v Šardicích staršího bráchu slavného Stonehenge, bohužel mnoho lidí neví a ještě více nezajímá.


Poznámka autora: Historický výzkum není podporován OÚ Šardice. Kopírování není povoleno.

Panoramata dříve a nyní

1. ledna 2017 v 12:00 | Pavel Foltýn |  Historie obce


První dva snímky neznámého autora zachycují podobu centra obce začátkem dvacátého století. Na ne příliš kvalitních záběrech jsou patrné dominanty: kostel, fara s farskou zahradou, zájezdní hostinec se školou, dvůr s šopou a rezidence. Na třetím snímku pořízeném z "Kosteliska" je za kapličkou "Padělák" se silnicí ke Kyjovu a na pravo druhá Fronkova cementárna s výrobou střešní krytiny. Čtvrté foto jehož autorem je Otakar Mika, zachycuje centrum obce v sedmdesátých letech, což je patrné zástavbou v bývalé zahradě rezidence. Další fotka téhož autora ukazuje pohled z pole na Kostelisku směrem ke Strážovskému kopci. Z fotografického kroužku vedeného v roce 1980 panem Otakarem Mikou si pamatuji mimo jiné postup při zhotovení spojovaných panoramatických fotografií a základní podmínku 50 mm ohniskové vzdálenosti, umožňující expozici bez okrajových deformačních vad, znemožňujících snímky panoramat nadpojovat. Nabyté zkušenosti jsem později sám předával ve fotografickém kroužku, který jsem vedl na domově mládeže v Brně. Pana Miku jsem navštívil na jeho žádost několikrát v roce 1996, kdy mu jeho zdraví nedovolovalo se podívat na první expozici, kterou jsem uskutečnil v rezidenci. Také jeho myšlenka dlouhé roky směřovala k soustředění pamětihodností obce v rezidenci . Svou kartotéku snímků věnoval k těmto účelům. Práci na tvorbě databáze pamětihodností jsem byl nucen radikálně omezit, ale věřím, že při změně ideově politického klimatu po volbách 2018 budu moci pokračovat. Současná digitální fotografická technika umožňuje zpracování panoramat přímo v aparátu. Díky tomu jsem mohl vytvořit spoustu záběrů pro propagaci expozice a panoramata s popisem vrcholů horizontu do rozpracované moderní turistické mapy (viz článek Šardice na nerealizovaných mapách).


Z rozpracované mapy zveřejňuji dvě ukázky. Severovýchodní panorama sedla mezi Ždánským lesem a Chřiby s popisem dominantních vrcholů fotografované od Hájku a východní panorama Malých karpat, připravované pro všechny, kteří se rádi na toulkách kochají pohledem do daleké krajiny. Projekt není podporován OU Šardice.


"Rozhlédáme se rodnou krajinou" si nadepsal pan Jan Zemek ke kresbičce 360° panoramatu "Pěkného rozhledu z naší půlky z trati Chodníkové čtvrtě". Jelikož je kresbička orientována jihozápadním směrem k Vrbickému kostelíku připojuji níže dokreslující foto i s Palavou. Kamarády Otakara Miku (vlevo s fotobrašnou) a Jana Zemka není třeba starší generaci představovat. Ti mladší však už nevědí o co se zasloužili. I na to v databázi pamětihodností pamatuji.


Olejomalbu "Panorama Šardic" Martina Formana na rozměrném plátně kterou jsem inicioval, pomohl realizovat a záměrně vybral místo úhlu pohledu z kultovního neolitického rondelu, jsem umístnil v expozici v rezidenci. Dominantou obrazu, jemuž dosud chybí rám, je zastavěné údolí v hřejivém srpnovém světle, v pozadí se Svobodnou horou, zvanou též Starou horou či Hejdou. Opačným pohledem údolím Šardic je fotografie Otakara Miky z návrší za Žlíbkem (viz níže). Ostrožna Hrubého kopce není ještě zalesněna, pole hospodářů nejsou zcelena a v dálce je mírně vidět komín i sklářská huť v Dubňanech.


Fotografie augustiniánského dvora a sklepu od Otakara Miky z počátku osmdesátých let zachytila pozůstatek sadu na "Špitálce" za dvorem. V pravo dole je rozestavěný "obchodňák".


Historický výzkum a tvorba databáze pamětihodností nejsou podporovány OU Šardice.

Školní výlety do lesa

1. ledna 2017 v 11:37 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Mnozí z nás si pamatují to povinné polínko a špekáček do chlebníku, když se šlo organizovaně "na pochoďák k buncku". První školní výlet měl potřebu zaznamenat pan Jan Bábíkve svých poznámkách ke kronice. Nakolik šlo skutečně o první výlet, lze těžko posoudit, ale dle nadšení a zúčastněných se dá tomu věřit, což můžete posoudit sami z doslovného přepisu.

Školní výlet do Mistřínského lesa.
Dne 4 července 1875 mněli první výlet Šardický dítky školní v Mistřínským lesy, který výborně se zdařil, byl průvod s hudbů a taky se tam zúčastnilo několik občanů mistřínských i se ženami a dítkami. Vypilo se při těch radovánkách 4 vědra piva 1 vědro vína, k zajídání měli všichni dost půtre tvarůžky a syra a to byli též s dítkami páni tj. pan Petr Foukal nadučitel, pan Jan Šimko učitel, místní Školní rada p. Josef Zlámal, pan Jan Minář, p. Jakub Pavelka, p. Tomáš Slezák a jiní sůsedi at.d.
Jan Bábík


Že se v tradici pokračovalo i za první republiky máme možnost vidět z následujících fotografií a zápisu mého dědečka Viléma Fogta, který je na prvních dvou snímcích chlapců s kantory z června roku 1931.


Výlet na dva dny pod stan do šardického obecního lesa Na pískách
Výlet organizovali páni učitelé František Gottland a Jan Lázna (na snímcích s žáky v lese). Stan byl zhotoven z velkých plachet používaných o žních při svážení obilí. Vozové plachty a dřevěné tyče na zhotovení stanu byly půjčeny a doprava provedena koňmi do lesa z místního, jak je říkáno "Dvora". Každý účastník tohoto výletu musel mít s sebou hrnek, nožík, nějaké jídlo a deku. Pro všechny byla v malém kotlíku uvařena káva z melty. Přes den bylo pod dozorem organizované toulání lesem. Takový výlet, to bylo něco nového a vzrušujícího, zvláště pak noc a spánek pod stanem. Námi to bylo bráno jako kus hrdinství a odvahy. Tak nějak jsme tento výlet prožívali.
Vilém Fogt

Někteří prvorepublikoví učitelé a jejich potomci se do Šardic rádi vraceli. Syn přírodovědce učitele J. Strnada taktéž učitel, vyučující na keramické škole v Karlových Varech a sochař Miroslav Strnad se tu narodil v chalůpce s hliněnou podlahou, záhy však rodina odešla do Pardubic. V osmdesátých letech navštívil kronikáře Jana Zemka a vyhledal stráň s třešní na jejíž kůře jako kluk vyryl své iniciály nožíkem.


Foto 1. Miroslav Strnad 2. Socha M.Strnada "Dívka s holoubkem" umístěná v Chebu

Hezký vztah k obci měl i potomek nadučitele Ferdinanda Hurta syn Rudolf. Nadučitel Ferdinand Hurt působící v Šardicích v letech 1902-1906 vykonal potřebné přípravy pro stavbu čtyřtřídní obecné školy. Působil zde krátce, dokončení a rozšíření stavby na pětitřídní provedl jeho nástupce nadučitel K. Urbášek.


Foto: 1 Poštovní úřad a obecní škola 2 detail vstupu do obecné školy 3 měšťanská škola a šopa dvora

PhDr.Rudolf Hurt se v Šardicích narodil 26. Listopadu 1902. Studoval historii a zeměpis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zároveň úspěšně absolvoval Státní archivní školu v Praze. Vykonal státní zkoušku pro učitelství na středních školách a získal doktorát filozofie na základě dvousvazkové disertační práce Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě. Oba svědomitě vypracované díly vyšly tiskem a dodnes jsou nepřekonané a nedoceněné. Vyučoval na gymnáziích v Brně a Bučovicích. V roce 1921 nastoupil do Moravského zemského archivu, který později v pohnuté předválečné době fakticky řídil, aniž byl jmenován jeho ředitelem nebo správcem. Jako archivář, pedagog i historik se R. Hurt ve všem svém počínání vyznačoval velkou pracovitostí a svědomitostí. V zemském archivu měl od svého příchodu největší podíl na přejímání archivních fondů a sbírek, jejich zpracování, uspořádávání a využívání. Své vědomosti a zkušenosti rád a ochotně předával mladým, zejména těm, kteří za okupace nalezli v archivu dočasné útočiště. V roce 1948 byl tento uznávaný odborník v řadě odvětví, komunisty propuštěn ze služeb. Největším jeho pronásledovatelem, byl jeho komunistický kolega František Matějek. Osud Hurtovy rodiny byl komunistickým režimem odsouzen k živoření. Až šest let před dosažením důchodového věku mohl vyučovat na gymnáziu v Mikulově. Naštěstí nebyla Rudolfu Hurtovi vzata možnost v zemském a jiných archivech bádat a výsledky publikovat. Hurtovo dílo je rozsáhlé a velmi kvalitní. Napsal a publikoval více než 40 knižních publikací, časopiseckých a sborníkových studií a nemálo dalších prací zůstalo dodnes jen v rukopise. Do Šardic byl PhDr. Rudolf Hurt zván k přednáškám o historii kronikářem panem Janem Zemkem. Zde byl i mým kulturně činným dědečkem požádán o sepsání publikace o historii obce. Kompletace knihy podle jeho autorského strojopisu pod názvem Šardice 700 let obce, však provázelo mnoho komplikací ze strany MNV Šardice, především z důvodu cenzury, vleklé platby honoráře a doplňujících údajích o socialistickém budování a úspěších. Vydání publikace se Rudolf Hurt nedožil. Do rukou občanů Šardic se publikace dostala osm let po autorově smrti. Smrt zastihla Rudolfa Hurta neočekávaně, uprostřed historické práce 11.srpna 1978 v Brně, kde žil se svou rodinou. Památka na laskavého pana radu, jak ho oslovovali ti, kdo se s ním potkali v archivní badatelně nebo jinde, zůstane uložena v jejich srdcích a myslích. Kéž si jeho díla váží i nové generace archivářů, historiků a čtenářů.

Kronikář Jan Zemek se stýkal a korespondoval s mnoha významnými osobnostmi kulturního života. Také s těmi, jimž komunistický režim znemožňoval svobodný osobní rozvoj, vrhal je po vykonstruovaných procesech do žalářů, uranových dolů, léčeben, či jinak likvidoval.

Tématu nesnadného života pracovitých a vzdělaných občanů, udusených ideovým primitivismem komunismu i politicko populistickým prospěchářstvím , jehož setrvačnost do současnosti je v Šardicích zarážející, se více věnuji v článku "Až rudé hvězdy zajdou, slova má, pravdu najdou" a částečně v článku "Na každů sviňu sa vaří voda". Nalézám a odhaluji zde souvislosti v osudech osobností a rodů zdánlivě odlišných, leč charakterově rovných, pilných a příkladně čestných. Dr.Jaroslav Zemek, řídící uč. Fr.Viktorín, řídící uč. Fr.Novotný, archivář a historik PhDr.Rudolf Hurt, mnozí další a jejich rodiny.....si to zaslouží.

Zdroj: J. Obršlík Archivní časopis 2003 - Sto let od narození PhDr.Rudolfa Hurta (1902-2002) Vybral a doplnil P.Foltýn
Databáze pamětihodností - Pavel Foltýn

Historický výzkum a tvorba databáze pamětihodností nejsou podporovány OU Šardice.