Dokument v přípravě
Rezidence
1996 - 2016

Hypotetické rekonstrukce

1. ledna 2017 v 12:13 | Pavel Foltýn |  Historie obce
Slovy pana architekta Pavla Šimečka, si každá vesnice, každé historické místo, zaslouží výtvarné zpracování jeho historické podoby. Pracovat na tom, získávat potřebné materiály sběrem a pozorováním terenních anomálií, započal už pan Jan Zemek, jenž sebou někdy brával (tehdy ještě kluka) JUDr. Ladislava Zajíce. Díky jejich nálezům, leteckým snímkům Marka Gregoroviče a ověřováním terenních indikací panem Mgr. Ondrejem Šedo Ph.D. jsem mohl vytvořit dostatečně kvalitní soubor podkladů pro kresbu hypotetické rekonstrukce tvrziště na Hrubém kopci, které se zhostil Arch. Pavel Šimeček, jenž Šardice za tímto účelem také navštívil. První mou iniciativou (hypotetické rekonstrukce) je luneta viz článek Nosorožec srstnatý.


Pan Jan Zemek rozlišoval na Hrubém kopci dvě lokality. Ostrožnu s tvrzištěm vrcholného středověku nazýval "Zámčisko". Zda to byl tradovaný název se již nedozvíme. Každopádně byla pro něj záhada (viz.obr. z poznámek J.Zemka) vazby tvrziště a nedaleké zaniklé vsi Mokroňovice (Mokronosy,Mokronovsko,obr2) připomínané první písemnou zmínkou již v roce 1261. Je pravděpodobné, že obyvatelé Mokronos při nebezpečí hledali útočiště na tvrzišti, které pomáhali bránit. Zdejšímu pánovi jehož jméno neznáme, mohli také obdělávat pole, či být nápomocni bořícím se vozům kupců a formanů projíždějících písčitým a blátivým terénem na starodávné dálkové trase z Rakous ke Kyjovu (viz. Článek Cesta krále Jiřího).


Obr.3 Mokroňovice: bednění středověké studny (výzkum M. Lečbych 2013) Momentální osud tohoto exponátu mi není znám, jelikož si jej vzala na starost starostka B. Galiová. Nevím tedy ani dataci po dendrochronologickém rozboru 4. střep středověké nádoby nalezený bezprostředně u studny

Poznámka autora: Historický výzkum není podporován OÚ Šardice. Kopírování není povoleno.

Tvrziště na Hrubém kopci v Šardicích

Na zpracování atraktivního historického tématu i přes znemožnění OU Šardice pracuji tak, aby po volbách při změně přístupu k expozici a historickému odkazu, mohly být shromážděné výsledky zveřejněny a úsilí mnoha zainteresovaných oceněno. Dosud tomu tak není. (Viz publikace 730 let obce Šardice.)


Obr.5 panorama plochy tvrziště 6. náčrtek tvrziště J.Zemka 7. M.Patočka, D.Valentová a Mgr.O.Šedo PhD. při výzkumu tvrziště jehož jsem byl iniciátorem. 8. Dosud zachovalý ojedinělý relikt původní cesty od Mokroňovic na tvrziště Hrubého kopce 9. Rukopis o Hrubém kopci z poznámek písmáka Jana Zemka


Kresba: Podoba tvrziště na Hrubém kopci od Arch. Pavla Šimečka. Foto z autorova ateliéru.


Dosud nezveřejněné archeologické nálezy ze soukromých sbírek: čepel nože, ocílka k rozdělávání ohně a hlavička hračky keramického koníka, jsou jen částí artefaktů dokládajících období vrcholného středověku sídelního místa - tvrziště na Hrubém kopci v Šardicících

Poznámka autora: Historický výzkum není podporován OÚ Šardice. Kopírování není povoleno.

Rondel v Šardicích


Lokalitu Hrubého kopce výše nad tvrzištěm kronikář J. Zemek nazýval "Mohylka". Indikace této lokality odpovídají období závěrečné fáze doby kamenné - eneolitu, kdy lidé přešli od lovu a sběru k zemědělství a domestikaci - účelovému chovu. Usazují se a migrují pouze na kratší vzdálenosti. Hlazená industrie z tohoto období se však nedaří nalézt v místě rondelu, ale hojně je jí nedaleko nad břehem dřívější mokronovské vodní plochy v části zvané Za úzetem. Největším vynálezem tohoto období je užití kola - vozu a také počátek metalurgie mědi. Měděný depot ze Šardic je vystaven v kyjovském národopisném muzeu. Mohylka pana J. Zemka je ve skutečnosti pravěkým rondelem - areálem složeným ze tří symetrických kruhů, vystavěných hloubením a navršováním zeminy. Geofyzikální výzkum zde prováděl Mgr. Miroslav Daňhel (Archeologické centrum Olomouc), ale bohužel se nevydařil. Sonda nebyla dosud provedena, nemůžeme tedy potvrdit, zda byl rondel tvořen i kůlovou palisádou a jaký je profil příkopu. Funkce rondelu bývá uváděna jako místa kultovního, rituálně-obřadního, kalendářního, společenského i pro hry. Poloha (foto vizualizace) v místě kvalitní půdy a vody, hustého osídlení poblíž pravěké komunikace odpovídá stovce obdobných rondelů nacházených od Podunají, Rakouska, Moravy, Česka, Bavorska, Porýní až do Británie. Kalendářní - astronomická funkce rondelu byla zvýrazněna kůly a kameny orientovaných průzory-vchody na světové strany, či východy slunce o slunovratech a rovnodennosti (foto12). Že máme v Šardicích staršího bráchu slavného Stonehenge, bohužel mnoho lidí neví a ještě více nezajímá.


Poznámka autora: Historický výzkum není podporován OÚ Šardice. Kopírování není povoleno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama